Listopad 2012

Samota

30. listopadu 2012 v 19:15 Blog.cz - Téma týdne
Samota mi nevadí. I když se někdy v prázdném domě bojím, nebo je mi smutno, jsem ráda sama. Mám tak čas na uspořádání si myšlenek, pročištění si hlavy mlčením. Já jsem klidná povaha. Dokážu mlčet poměrně dost dlouho - Mám ráda ticho. Ráda přemýšlím, kliž mám na to klid. Vystačím si s vlastními myšlenkami. Proto nepotřuju mít stále po boku kamarádku na pokec. Líbí se mi, když přijdu domů a nikdo tam není. Mám tak chvilku na pročištění si hlavy, protříbení myšlenek a vybití popřípadného vzteku. Udělám si všechno co potřebuju a mám na to klid.
Nebo kamarádky. Nepotřebuju s nimi trávit veškerý svůj čas. Nepotřebuju je mít za zadkem při pouhé cestě na záchod a nepotřebuju je mít jako garde, když si jdu do vedlejší třídy půjčit kružítko. No... Řekla bych spíš, "Vadí mi to". Neříkám, že si toho nevážím, že si toho necením. Jsem ráda, že jim za těch 10 metrů stojím, ale nemít za osm hodin jedinou chvíli pro sebe, je trochu únavné.
Chci tím jen říct, že člověk by se sebou měl být vyrovnaný natolik, aby si se sebou chvíli vydržel a nenudil se.
Samota -alespoň mně- prospívá. Jen si pamatujte, že ne vždycky, když jste sami se musíte nudit.

Moje osobnost

18. listopadu 2012 v 21:46 Blog.cz - Téma týdne
Moje osobnost je trochu složitější. Ani já jí sama ještě nerozumím. Už dlouhé měsíce se o to usilovně snažím, ale zatím jí ne a ne přijít na kloub. Pořád ještě nevím, kdo jsem. A uvědomuju si, že m z toho zjišťování docházejí síly. Nevím, jsetli to mám nechat být a nechat to náhodě osudu. Možná ano. Možná by to tak bylo lepší, počkat si než dospěju. Než to přijde samo.
Ale ikdybych to nechala být, bude mi pořád vrtat hlavou jak se mám vyjadřovat, jak se mám oblékat, chovat,... Jak být sebou. No... Snad tento oříšek brzy lozlousknu. Ale do té doby si budu muset držet svou nerozřešenou osobnost na dost pevné uzdě.

Jedno slovo

2. listopadu 2012 v 22:48 Blog.cz - Téma týdne
Jedním slovem se dá vyjádřit spoustu věcí.
Například když někoho oslovujeme - Lásko, Srdíčko, Miláčku,... V tomto případě jedno slovo stačí na důkaz lásky.
Když jsme naštvaní, tak naše emoce kolikrát nejlépe vyjádří jednoslovné nadávky. Jsou stručné a je jich hodně. Mě osobně nedělá velký problém si na pár několik vzpomenout.
V umění se často používají jednoslovné názvy. Já si myslím, že to není ten nejhorší způsob popisu. Když nazvete obraz Láska/ Vztek, myslím, že to mluví za vše.
Zkrátka myslím, že jednoslovné názvy, odpovědi,... nejsou znaky lenosti, či nezájmu. Jsou to sice jednouduchá, ale působivá i dostačující vyjádření. Ať už osobnosti, nálady, či emocí. Někdy to zkrátka danou situaci vyjádří dostatečně.